Obecné a geografické údaje |
 |
|
Rozloha: 56 542 km2 Rozloha teritoriálního
moře: 31 067 km2 Počet obyvatelů:
4 381 352 Hlavní město: Záhřeb (Zagreb), 770 058
obyvatel Délka mořského pobřeží: 5 835 km, z toho
4 058 km pobřeží ostrovů, útesů a mořských hřebenů Počet
ostrovů, útesů a mořských hřebenů: 1 185, z toho je 67 obydlených;
největší ostrovy jsou Krk a Cres Nejvyšší vrch: Dinara
1 831 m.n.m. Podnebí: ve vnitrozemí mírně kontinentální
s horkými a suchými léty a mírnými ale vlhkými zimami
- horské oblasti: svěží léta a ostré zimy s velkým množstvím
sněhu
- přímořské oblasti: středomořské podnebí s horkými a suchými
léty a mírnými ale vlhkými zimami
- průměrná teplota v lednu:
vnitrozemí -1 do 3° C; horské oblasti -5 do 0° C; přímořské
oblasti 5 do 10°C
- průměrná teplota v srpnu:
vnitrozemí 22 do 26° C; horské oblasti 15 do 20°C; přímořské
oblasti 26 do 30°C
Národnostní složení: většina obyvatelů jsou Chorvati,
menšiny: Srbové, Muslimové, Slovinci, Italové a Češi Náboženství:
většina obyvatelů se hlásí k římsko-katolickému náboženství,
menší počet k pravoslavné a islámské víře Úřední jazyk:
chorvatský, písmo latinka
|
Základní historické údaje |
 |
|
asi r. 400 před n.l. - zakládaní řeckých kolonií na jadranských
ostrovech asi r. 100 před n.l. - Římané ovládají východní
pobřeží Jadranu r. 305 - římský císař Dioklecián začíná
bydlet ve svém paláci v dnešním Splitu asi r. 600 - začíná
se stěhování Chorvatů na území dnešního Chorvatska r. 852
- kníže Trpimír vydává listinu, v niž je poprvé použito názvu Chorvatsko
v úřední listině r. 925 - zmínka o prvním chorvatském králi
Tomislavovi, který sjednocuje panonské a dalmatinské Chorvatsko
r. 1102 - po smrti posledního domácího krále Petra Svačiće Chorvatsko
vstupuje do personální unie s Uhrami r. 1527 - z důvodu
nebezpečí vpádu Turků na chorvatské území se rozhodnutím chorvatského
parlamentu dostává na chorvatský trůn dynastie Habsburků r. 1699
- Chorvatsko je z větší části osvobozené od turecké nadvlády r.
1815 - po krátce trvající vládě Francouzů se téměř celé Chorvatsko
stává součástí Habsburské monarchie r. 1847 - chorvatština
se stává úředním jazykem Chorvatska r. 1848 - bán Josip
Jelačić ubránil Chorvatsko před pokusem o maďarskou okupaci a sjednotil
všechny chorvatské provincie r. 1918 - po rozpadu Rakousko-uherské
monarchie v 1. světové válce se Chorvatsko stává součástí Království
Srbů, Chorvatů a Slovinců, později přejmenovaného na Jugoslávii
r. 1941 - německá a italská armáda okupují tehdejší Jugoslávii.
Začíná se organizovaný partyzánský odboj, který uvnitř Jugoslávie vedou
chorvatský antifašisté. r. 1945 - vyhlášená je Federativní
národní republika Jugoslávie, součástí které je i dnešní Chorvatsko
jako federativní republika r. 1990 - v Chorvatsku se organizují
první pluralitní volby od konce 2. světové války r. 1991
- Chorvatsko vyhlašuje samostatnost, následně se začíná srbská agrese
podporovaná z Bělehradu řízenou Jugoslávskou národní armádou r.
1992 - Chorvatsko se stává členem Organizace spojených národů (OSN)
r. 1995 - chorvatská armáda potlačila srbskou separatistickou
vzpouru r. 2001 - Chorvatsko podepsalo Dohodu o stabilizaci
i přibližování se k Evropské unii
Kulturně-hostorické dědictví |
 |
|
Chorvatsko je bohaté na kulturně-historické památky ze všech
období, za což vděčí bouřlivým historickým událostem a prolínání
vplivů různých kultur. Pro oblast jadranského pobřeží jsou charakteristické
vlivy mediteránské kultury, početné antické památky, památky
z římského období a ranného středověku, románské sakrální stavby,
a též řada zachovalých typických mediteránských urbanistických
celků. Kontinentální Chorvatsko je částí středoevropského kulturního
okruhu a vyznačuje se početnými předhistorickými nálezy světového
významu, starými zříceninami hradů, pevnostmi a zámky z období
pozdního středověku a kulturními památkami a architekturou z
období baroka. BELEC - kostel Pany Marie
Sněžné ze 17. - 18. století s cenným barokním zařízením
DUBROVNÍK - jeden z nejlépe zachovalých středověkých
opevněných měst ve Středomoří, vybudován převážně od 13. do
16. století; úplně zachovalé městské hradby s baštami, Knížecí
palác (Knežev dvor), katedrála, palác Sponza, františkánský
klášter, pevnost Lovrijenac. Staré město je zařazeno organizací
UNESCO do celosvětového seznamu památek kulturního dědictví.
ĐAKOVO - monumentální katedrála biskupa J. J. Strossmayera
z 19. století HLEBINE - vesnice při Koprivnici; kolébka
chorvatského naivního umění HVAR - zachovalý historický
celek z 15. století, obklopen hradbami; nejstarší městské divadlo
v Evropě z roku 1612 KNIN - středověká pevnost nad
městem; okolí je jedním z nejbohatších archeologických nalezišť
v Chorvatsku z období raného středověku KRAPINA
- paleontologická lokalita Hušnjakovo; jedno z nejvýznamnějších
nalezišť Neandrtálce na světě LEPOGLAVA - komplex
pavlánského kláštera s kostelem Pany Marie, ve kterém byla založena
první univerzita v Chorvatsku MARIJA BISTRICA - proslulé
chorvatské poutní místo s votivním kostelem Pany Marie MOTOVUN
- malebné středověké městečko-muzeum na vrcholu kopce
NIN - starochorvatské kostelíky sv. Kříže a sv. Mikuláše
(Nikola) z 11. století OSIJEK - historické urbanistické
jádro s pevností Tvrđa a s řadou hodnotných budov z 18. a 19.
století OSOR na Cresu - historické městečko s antickými
a středověkými stavbami a zachovalými hradbami OTAVICE
při Drniši v Dalmatínském Záhoří - mauzoleum rodiny Meštrović
PAG - zachovalý urbanistický celek plánovitě vybudovaného
města z 15. století POREČ - historický urbanistický
celek; bazilika sv. Eufrázia ze 6. století, jedna z nejvýznamnějších
raně byzantských památek ve Středomoří, součást celosvětového
seznamu památek kulturního dědictví UNESCO PULA -
římský amfiteátr z 1. století, třetí největší na světě, římská
Zlatá brána RIJEKA - zámek na Trsatu a svatyně Pany
Marie Loretské ROVINJ - historický urbanistický celek
s kostelem sv. Eufémie z 18. století SOLIN
- archeologická lokalita s ruinami velkého římského města Salony
a s řadem starokřesťanských památek SPLIT -
historické jádro s antickým Diokleciánovým palácem, jednou z
nejdůležitějších zachovalých pozdně římských historických památek,
je součástí celosvětového seznamu památek kulturního dědictví
UNESCO; katedrála sv. Domnia (Dujama), starochorvatský kostel
sv. Trojice a další důležité památky ŠIBENIK
- historické městské jádro se znamenitou renesanční katedrálou
sv. Jakuba (Jakova), která je dílem Juraje Dalmatince a Nikolu
Firentince a s řadou paláců a kostelů TRAKOŠĆAN -
romantický zámek nad stejnojmenným jezerem TROGIR
- historické město na ostrůvku s katedrálou ze 13. století se
slavným portálem mistra Radovana; součást seznamu kulturně historických
památek UNESCO VARAŽDIN - dobře zachovalý barokní
historický celek s řadou hodnotných paláců, kostelů a klášterů;
monumentální hrad Stari grad a městský hřbitov z 19. století
známý svojí jedinečnou zahradní architekturou VELIKI
TABOR v Chorvatském Záhoří - nejlépe zachovalá renesanční
pevnost v Chorvatsku, pocházející ze 16. století VUKOVAR
- paleontologické naleziště Vučedol je jedním z nejvýznamnějších
neolitických nalezišť v Evropě; barokní zámek rodu Eltzů, který
byl velmi těžce poškozen při srbském útoku na Vukovar v r. 1991
ZADAR - historický urbanistický komplex se zachovalými
hradbami, vícero antických a raně středověkých památek - římské
fórum a jedinečný předrománský kostel sv. Donata z 9. století
ZÁHŘEB - historický urbanistický celek středověkého Horního
města (Gornji grad) a Kapitolu (Kaptol), plánovitě vybudováno
Dolní město (Donji grad) z druhé poloviny 19. století s řadem
parků ve tvaru podkovy; záhřebská katedrála patří k nejvýznamnějším
ve státě
|
Nejdůležitější muzea |
 |
|
DUBROVNÍK - Archeologické muzeum,
Etnografické muzeum, Muzeum současných dějin, Námořní muzeum,
Klenotnice katedrály, Dům Marina Držiće ČAKOVEC -
Muzeum Mezimuří GOSPIĆ - Muzeum Liky; v nedalekém
Smiljanu je biografická sbírka Nikoly Tesly v jeho rodném domě
HLEBINE - Galerie naivního umění, Muzejní sbírka
Ivana Generaliće KARLOVAC - Městské muzeum Karlovac
KLANJEC - Galerie sochaře Antuna Augustinčiće KRAPINA
- Muzeum evoluce a naleziště pračlověka Hušnjakovo, Muzeum Ljudevita
Gaje KUMROVEC - Staro selo (Stará ves) - jedinečné
etnografické muzeum s originálními vesnickými domy, včetně rodného
domu Josipa Broz-Tita MAKARSKA - Malakologické muzeum
(sbírka mořských mušlí), Městské muzeum Makarska OSIJEK
- Muzeum Slavonie, Galerie výtvarných umění PAZIN
- Etnografické muzeum Istrie, Muzeum města Pazin PULA
- Archeologické muzeum Istrie, Historické muzeum Istrie
SPLIT - Muzeum chorvatských archeologických památek,
Archeologické muzeum Splitu, Galerie sochaře Ivana Meštroviće
TRAKOŠĆAN - zámek Trakošćan, muzeum s velkou sbírkou
starých zbraní VARAŽDIN - Městské muzeum Varaždina
v Starém městě - Historické oddělení a Entomologické oddělení
(sbírka hmyzu) ZADAR - Archeologické muzeum Zadaru,
Národní muzeum Zadaru, Námořní muzeum, Stálá výstava sakrálního
umění ZÁHŘEB - Archeologické muzeum, Etnografické
muzeum, Chorvatské muzeum naivního umění, Moderní galerie Záhřebu,
Muzeum města Záhřeb, Muzeum Mimara s uměleckými předměty ze
všech období, Muzeum umění a řemesel, Přírodovědné muzeum, Muzeum
moderního umění, Strossmayerova galerie starých mistrů HAZU,
Technické muzeum
|
Důležité kulturní události |
 |
|
DUBROVNÍK - Dubrovnický letní
festival - divadelní a hudební představení (červenec - srpen)
ĐAKOVO - Đakovské výšivky - festival slavonského folklorního
dědictví (červenec) GROŽNJAN v střední Istrii - Grožnjanské
hudební večery (červenec - srpen) ĐURĐEVAC - folklorní
festival Picokijada (červen) KRK - Krčský letní festival
- koncerty klasických hudebníků (červenec - srpen) OSOR
- na Cresu, Osorské hudební večery (červenec - srpen) SINJ
- Sinjská alka, rytířské hry na koních (srpen) SPLIT
- Splitský letní festival, divadelní a hudební představení (červenec
- srpen) ŠIBENIK - Mezinárodní dětský festival (červen
- červenec) VARAŽDIN - Varaždinské barokní večery
(září - říjen) VINKOVCI - Vinkovacký podzimní festival
slavonského folklorního dědictví (září) ZÁHŘEB -
Záhřebský letní festival (červenec - srpen), mezinárodní festival
avantgardních divadel (červen - červenec), Mezinárodní folklorní
festival (červenec), Bienále moderní hudby (duben), Mezinárodní
loutkářský festival (srpen - září), Světový festival animovaných
filmů (červen) CRIKVENICA, DUBROVNIK, LASTOVO, NOVI VINODOLSKI,
RIJEKA, SAMOBOR, SENJ - Karneval (leden - únor, Novi Vinodolski
a Senj také v červnu a srpnu)
|
Někteří význační Chorvaté |
 |
|
BOŠKOVIĆ, RUĐER (1711 - 1787) fyzik, matematik a astronom;
jeden z nejvzdělanějších lidí své doby, předchůdce současné
fyziky, zakladatel dynamické atomistiky BROZ-TITO, JOSIP
(1892 - 1980) politik a státník; organizátor antifašistického
odporu v bývalé Jugoslávii v průběhu 2. světové války DRŽIĆ,
MARIN (1508 - 1567) spisovatel; kronikář Dubrovnické republiky,
jeden z největších autorů renesanční komedie (předchůdce Moliera)
GENERALIĆ, IVAN (1914 - 1992) insitní malíř; zakladatel
světově proslulé Hlebinské malířské školy GETALDIĆ, MARIN
GHETALDUS (1566 - 1606) matematik; známý použitím algebry
v geometrii a průkopník v zhotovování kuželovitých čoček
GUNDULIĆ, IVAN (1589 - 1638) spisovatel; známý eposem
"Osman", který opěvuje svobodymilovného ducha Dubrovnické republiky
KLOVIĆ, JULIUS (1498 - 1578) malíř, největší evropský
miniaturista své doby; maloval pro římského papeže a rodinu
Medici z Florencie KRLEŽA, MIROSLAV (1893 - 1981)
největší současný a jeden z nejvýznamnějších středoevropských
spisovatelů prvé poloviny 20. století; zakladatel chorvatské
lexikografie LISINSKI, VATROSLAV (1819 - 1854) hudební
skladatel; v r. 1846 napsal první chorvatskou operu "Láska a
nenávist" LUPIS, IVAN (1813 - 1875) námořní důstojník
z Rijeky; vynálezce torpéda, které bylo po prvé vyrobeno v r.
1866 ve Whiteheadové fabrice v Rijece MARIN (4.
století) kamenář z ostrova Rab; zakladatel San Marina, první
evropské republiky MEŠTROVIĆ, IVAN (1883 - 1962)
vynikající chorvatský sochař, známý monumentálními skulpturami
s národní tematikou; pracoval v USA, jeho nejznámější socha
"Indiáni" se nachází v Chicagu PENKALA, SLAVOLJUB
(1871 - 1922) vynálezce mechanického pera (propisky) a plnícího
pera v r. 1906 a také prvního chorvatského dvousedadlového letadla
POLO, MARCO (1254 - 1324) benátský dobrodruh a cestovatel;
zasloužil se za otevření Číny Evropě, podle tradice pochází
z ostrova Korčula PRELOG, VLADIMÍR (1906 - 1998)
chemik; pracoval ve Švýcarsku, nositel Nobelovy ceny za chemii
za rok 1975 RADIĆ, STJEPAN (1871 - 1928) politik;
zakladatel Chorvatské agrární strany, demokrat a bojovník za
osvobození Chorvatska, zemřel na následky atentátu v parlamentu
Jugoslávského království RUŽIČKA, LAVOSLAV (1887
- 1976) chemik; pracoval ve Švýcarsku, nositel Nobelovy ceny
za chemii za rok 1939 SCHWARTZ, DAVID (1852 - 1897)
konstruktér vzducholodě s kovovou konstrukcí; jeho práce odkoupil
Ferdinand Zeppelin a podle nich sestrojil vzducholoď, která
nese jeho jméno STARČEVIĆ, ANTE (1823 - 1896) politik,
zakladatel Chorvatské strany práva, stoupenec politiky absolutní
nezávislosti Chorvatska, nazvaný "otcem vlasti" STEPINAC,
ALOJZIJE (1898 - 1960) záhřebský arcibiskup, kardinál a
teolog; v 2. světové válce veřejně odsoudil fašistická pronásledování,
po nástupu komunistické vlády uvězněn. Zemřel v zajetí. Vyhlášený
za mučeníka (beatifikace v r. 1998) TESLA, NIKOLA
(1856 - 1943) fyzik; pracoval v USA, jeden z největších vynálezců
v oblasti elektrotechniky, projektoval první hydroelektrárnu
na střídavý proud na Niagarských vodopádech, položil základy
radarových zařízení, je po něm pojmenována jednotka magnetické
indukce (Tesla - T) TUĐMAN, FRANJO (1922 - 1999)
politik a historik; účastník protifašistického odboje. Pro obhajování
chorvatských národních práv se dostal do konfliktu s komunistickým
režimem, založil Chorvatské demokratické sdružení (HDZ), které
v r. 1990 zvítězilo v prvních pluralitních volbách, první prezident
nezávislého chorvatského státu VRANČIĆ, FAUST (1551
- 1617) vynálezce, filozof a lexikograf; anticipoval řadu technických
vynálezů, mezi jiným i padák VUČETIĆ, IVAN (1858
- 1925) jeden z vynálezců daktyloskopie, metody identifikace
osob na základě otisků prstů
|
Národní parky |
 |
|
BRIJUNI - skupina dvou větších a dvanácti menších ostrůvků
při západním pobřeží Istrie; zachovalá středomořská vegetace,
zoologická zahrada v přírodě, antické kulturní dědictví. Pro
svojí mimořádnou krásu od začátku 20. století oblíbené místo
dovolené státníků z celého světa. KORNATI - nejčlenitější
skupina ostrovů v Středozemním moři, kterou tvoří 140 neobydlených
ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, skutečný labyrint moře a
kamenů, známý vysokými skalními útesy a neobyčejnými reliéfními
formami; jedna z nejoblíbenějších destinací jachtařů; v národním
parku se nachází přístav Piškera a v blízkosti je také osm dalších
přístavů. KRKA - nejkrásnější krasová řeka v Chorvatsku,
prohlášená za národní park od Kninu po Skradin; hluboké kaňony
v průrvách vápencové náhorní plošiny; jezera; mezi množstvím
vodopádů vynikají Skradinski Buk a Roški slap, mezi kterými
se v jezerní části řeky nachází ostrůvek Visovac s františkánským
klášterem. MLJET - ostrov jihozápadně od Dubrovniku;
západní část ostrova je národním parkem s dvěma hlubokými zálivy,
které se pro svoje velmi úzké spojení s mořem nazývají jezery;
bujná a různorodá středomořská vegetace, cenné antické památky
a benediktýnský klášter z 12. století na ostrůvku uprostřed
jezera - zálivu. PAKLENICA - národní park na jižní
straně největšího chorvatského horského masivu Velebit, který
se táhne od nejvyšších vrcholů až bezprostředně do moře; dva
strhující kaňony Velká a Malá Paklenica; množství neobyčejných
krasových reliéfních forem, řada jeskyň, bohatá a různorodá
flóra a fauna; monumentální kolmá skála Anića kuk je jedním
z nejpopulárnějších terénů pro výcvik chorvatských horolezců.
PLITVICKÁ JEZERA - nejkrásnější a nejznámější chorvatský
národní park, součást světového dědictví UNESCO, který se nachází
se při hlavní cestě spojující Záhřeb s Dalmácií; 16 malých jezer
vzájemně propojených vodopády vytvořenými ukládáním travertinu;
husté bukové a jedlové lesy, zčásti v pralesní formě, množství
živočišních druhů (včetně medvěda hnědého); pro návštěvníky
je organizován převoz speciálními vyhlídkovými vozidly a elektroloděmi.
RISNJAK - lesnatý horský masív severně od Rijeky,
zahrnuje oblast pramenu řeky Kupy; pro polohu na přechodu Alp
do pohoří Dináre jsou na malém prostoru soustředěny různé druhy
flóry a fauny, včetně medvěda hnědého, rysa, kamzíka, jelena,
orla "zmijaře"; krása lesů, krasové útvary a nádherné vyhlídky
lákají četné horolezce. SEVERNÍ VELEBIT- přírodopisně
nejhodnotnější a nejatraktivnější část nejvyššího pásma pohoří
Velebit. Zahrnuje přírodní rezervace Rožanské a Hajducké skály
s atraktivními krasovými útvary a Lukášovou propastí, která
patří mezi nejhlubší na světě, a také známou Velebitskou botanickou
zahradu.
|
Přírodní parky |
 |
|
Parky přírody jsou rozsáhlé přírodní
nebo kultivované oblasti s významní estetickou, ekologickou,
výchovně-vzdělávací, kulturně-historickou a turisticko-rekreační
hodnotou. BIOKOVO - impozantní krasová planina
tyčící se nad Makarskou riviérou; různorodá flóra a fauna, nádherná
vyhlídková místa. KOPAČKI RIT (Kopačevská bažina)
- veliká bažinatá oblast rozkládající se v ústí Drávy do Dunaje,
bohatý rostlinný a živočišní svět, zvláště bažinatí ptáci, jeleni
a divočáci. LONJSKO POLJE - jeden z největších močálů
v Evropě, který se rozkládá v povodí řeky Sávy východně od Sisaku;
rozsáhlé dubové lesy, bohatá ptačí fauna, hlavně čápi. MEDVEDNICA
- horský masív v blízkosti hlavního města Záhřeb a jeho hlavní
rekreační oblast; zachovalé bukové a jedlové lesy, atraktivní
jeskyně a hluboké doliny s potoky. TELAŠĆICA - hluboká
krásná zátoka v jižní části ostrova Dugi otok v bezprostřední
blízkosti národního parku Kornati, středisko jachtařů; malé
jezero Mir v blízkosti moře, na mořské straně se tyčí nejvyšší
chorvatské mořské útesy (vysoké až 180 m). VELEBIT
- největší a nejkrásnější chorvatské pohoří; pro jedinečnost
reliéfu a rostlinného a živočišního světa vyhlášený za Světovou
biosférickou rezervaci; největší chráněné přírodní území v Chorvatsku,
zahrnuje také národní parky Paklenica a Severní Velebit.
ŽUMBERACKÁ VRCHOVINA - západně od Záhřebu, rozlehlé louky,
malebné vesnice s bohatě členěným reliéfem a hlubokými kaňony.
PAPUK - nejvyšší pohoří Slavonie, vyniká bohatým lesním
porostem a zčásti také sopečným reliéfem. UČKA -
pohoří nacházející se na východě Istrie, nad Kvarnerskou riviérou;
zajímavý reliéf a flóra, jedinečná vyhlídková místa. VRANSKÉ
JEZERO - největší jezero v Chorvatsku, nedaleko Zadaru;
pro blízkost moře v něm žijí mořské i sladkovodní ryby, známé
je také bohatstvím ptactva.
|
Chráněné území |
 |
|
- dvě přísně chráněné přírodní rezervace
- 73 mimořádných přírodních rezervací (botanických, geomorfologických,
hydrologických, ichtyologických, ornitologických, mořských,
zoologických, lesních), 27 lesoparků, 28 chráněných krajinných
oblastí, 75 přírodních fenoménů (geologických, geomorfologických,
hydrologických, paleontologických, vzácných druhů dřevin)
a 120 památek parkové architektury (arboreta, botanické
zahrady, parky, zvláštní dřeviny a lužní lesy)
- celková rozloha chráněných přírodních oblastí je 4585
km, 8 % celkové rozlohy Chorvatska; chráněných je 380 živočišních
a 44 rostlinných druhů
Další důležité přírodní pozoruhodnosti: ŘEKA DRÁVA
- jedna z mála velkých řek Evropy, která si z větší části zachovala
svůj původní stav; navržena za Světovou biosférickou rezervaci
ŘEKA DOBRA při Karlovcu - známá svojí čistotou, bohatstvím
ryb, atraktivními kaňony a peřejemi, na kterých se organizuje
rafting, plavba na kajacích a kánoích ŘEKA MREŽNICA
při Karlovcu - s řadou vodopádů na travertinových bariérách;
atraktivní kaňony a oblíbená koupaliště BÍLE a SAMARSKÉ
SKÁLY v pohoří Bjelolasica v Gorském kotaru - množství bizarních
krasových útvarů v divoké a zalesněné krajině; přísně chráněná
přírodní rezervace VRAŽJI PROLAZ (Čertův průchod)
při Skradě v Gorském kotaru - malebný úzký kaňon, kterým vede
stezka částečně vysekaná ve skále a doplněná visutými lávkami;
při vstupu do kaňonu atraktivní vodopád Zeleni vir (Zelený pramen)
LIMSKÝ ZÁLIV - malebný hluboký mořský záliv na západním
pobřeží Istrie, svojí úzkostí a strmými skálami je podobný norským
fjordům ŘEKA GACKA v Lice při Otočci - s řadou malebných
pramenů a starých vodních mlýnů, známá jako jedno z nejvýznamnějších
lovišť pstruhů v Evropě ZLATNI RAT při BOLU na BRAČI
- mnozí souhlasí, že jde o nejkrásnější pláž na Jadranu, výběžek
z drobných kamínků, který se pohybuje spolu s vlnami, obklopen
borovicovým lesem MODRÉ JEZERO a RUDÉ JEZERO
při Imotském v Dalmatinském Záhoří - jedinečný krasový fenomén
se dvěma mimořádně hlubokými krasovými propastmi (Rudé jezero
s hloubkou 500 metrů) MODRÁ JESKYNĚ na ostrově Biševo
na otevřeném moři blízko Visu - vyniká svojí mimořádnou modrou
barvou; podle mnohých je krásnější jako podobná, ale známější
jeskyně na ostrově Capri DELTA NERETVY - na jihu
země, jedinečný bažinatý kraj se specifickou třtinovou vegetací,
známá jako zimoviště mnohých druhů vodního ptactva
|
Sport, rekreace, zábava |
 |
|
Sportovní možnosti : při většině
hotelů a kempů na Jadranu se nachází množství hřišť (tenis,
košíková, odbíjená, plážový volejbal a další) a dalších sportovních
terénů. Zvláště je populární tenis - v Umagu a Záhřebu se konají
ATP turnaje a v Bolu na ostrově Brač WTA turnaje. Vodní
sporty: ve větších turistických střediscích je možné pronajmout
si člun, rybářskou a potápěčskou výstroj a nachází se tu také
vícero potápěčských a windsurfingových škol. Na řekách Dobra
a Cetina se organizuje také rafting. Kajakářství a plavba na
kánoi na divoké vodě se organizuje na Kupě, Korani, Mrežnici,
Cetině a Uně. Horolezectví: udržované horolezecké
stezky, horské chaty a útulky se nacházejí ve všech větších
pohořích, zvláště v Gorském Kotaru, Velebitu, Učce, Mosoru,
Biokovu, Medvednici, Žumberacké vrchovině, Ivančici a Papuku.
Stadiony pro olympijské sporty a velké sportovní haly:
nacházejí se v Záhřebu a Splitu, kde se konaly Světové studentské
hry (Univerziáda) a Středomořské hry. Větší stadiony a sportovní
haly se nacházejí také v dalších větších městech. Zábava:
většina hotelů vyšší kategorie má kasina a noční kluby, zvláště
v Záhřebu, Opatii, Umagu, Poreču, Rovinju, Pule, Dubrovníku.
Všechna větší města a důležitější turistická střediska na Jadranu
mají diskotéky a v létě se pravidelně konají taneční večery
na otevřených prostranstvích a různé zábavné akce.
|
|